Rod Košů


Přejdi na obsah

Základní rozdělení rodu

Základní rozdělení rodu.



Podle rodokmenu, sestaveného na 1.srazu jsme se všichni mylně domnívali, že náš rod je rozdělen na dvě části, že prapředky dnes žijících Košů byli dva bratři – František a Jan. Staré archivy postupně prokázaly, že praotec našeho rodu je J a n , který měl syna Františka, jehož jsme vš i c h n i potomky.
Rod se skládá z osmi základních rodových větví, v jejiž čele stálo sedm Františkových synů a jedna dcera.
Číslování rodových jmen je provedeno v pořadí narození jednotlivých členů rodu, u vdaných žen pak od doby sňatku a převzetí rodového jména Košová.
Sloh dobových záznamu v kronice je v některých pasážích úmyslně neměněn včetně použití některých místních výrazů, slovosledu používaného v oblasti a dalších vyjadřovacích prvků svých časů.

Základní rodová charakteristika.

Studiem rodových dokladů, záznamů v matričních knihách, zmínek v různých obecních kronikách, vyslechnutím moudrých starších rodu, zaznamenáním vzpomínek jejich otců, matek, staříčků a stařenek a v neposlední míře posouzením současného života sedmačtyřiceti žijících nositelů rodového jména můžeme konstatovat následující:

Základním rodovým rysem je v dospělosti v podstatě klidná, vyrovnaná povaha, snášenlivost. Členové rodu se vyznačují celoživotní cílevědomou pracovitostí, zaměřenou k zajištění potřeb svých rodin, s vyvinutým smyslem pro rodovou pospolitost. Věnovali se a věnují se celé řadě řemesel, související zpravidla se stavební činností, později i s profesí kovodělnou. V současné době působí řada osobností i vpedagogické a vědecké činnosti.
Jsou dříve středního, nyní i vyššího vzrůstu, až na výjimky neobézních postav, značnou fyzickou sílu využívají ve sportovní oblasti jen ojediněle, násilí jako argument neuznávají. Charakteristickým rysem rodu je výrazný orlí nos, vyskytující se ve 4.generaci téměř stoprocentně, v páté generaci z šedesáti procent a projevující se i u celé řady potomstva 6. i 7.generace.
Posouzením nejstarších zachovalých fotografií i současné skutečnosti je možno učinit závěr, že ženy rodu zpravidla byly a jsou i v pozdějším věku hezké až krásné a to jak ty za manželky pojaté, tak v manželství zplozené.
Rys manželské věrnosti a rodinného založení rodu dokládá fakt, že ve své, téměř dvě století trvající zaznamenané historii rodu nedošlo nikdy k rozvodu a fyzické napadání žen je povaze mužů rodu zcela cizí. Co paměti sahají, nebyl zaznamenán jediný případ notorického alkoholismu, ale ani případ totální abstinence.
Vzhledem k převládajícím dělnicko-rolnickým profesím a skromným rodinným poměrům bylo vždy politické přesvědčení členů rodu materialistické, ve kterém převládal zdravý hanácký selský rozum, jehož hlavním politickým argumentem byla odvedená poctivá práce, čestný vztah ke slušným sousedům a všem lidem dobré vůle. Až na malé výjimky nezúčastnili se mužové rodu šťastným řízením osudu jako vojáci ani první, ani druhé světové války. Členové rodu nezastávali žádné vyšší politické funkce, nikdo se do zahraničí trvale nevystěhoval, ani neopustil nelegálně hranice republiky. Nikdo z rodu nebyl stíhán či trestán pro závažný přečin nebo zločin.
Příjemným zjištěním je převládající dobrý zdravotní stav rodu, jehož členové se dožívají podstatně delšího života, než je vypočten celostátní průměr, odpovídající podmínkám jednotlivých generací.



1.GENERACE RODU:

Jan Koš I. – zakladatel rodu


Zakladatel rodu, protože starší písemné zprávy o jeho rodičích či sourozencích se nedochovaly ani v písemné, ani v ústní podobě. Usuzujeme, že se narodil v rozmezí let 1770-1790. Oženil se s A n n o u , rozenou Krejčiříkovou, o níž se ví, že pochází z Nákla, odkud může pocházet i celý náš rod, neboť zatím nevíme, zda se praotec Jan v Přáslavicích narodil, nebo se přistěhoval právě z Nákla i se svou ženou Annou.
V kronikách je Jan uváděn jako domkař.
Je doloženo, že Jan a Anna měli syna F r a n t i š k a, o dalších sourozencích zpráv není, jejich existence je však pravděpodobná.



2.GENERACE RODU:

František Koš I. (1813 – 1888)


Zřejmě nejstarší, snad prvorozený, možná jediný syn Jana a Anny. Jeví se jako pravděpodobné, že od mládí žil v Přáslavicích. Byl dvakrát ženatý.
Z prvního manželství s J u l i á n o u , roz. Zlámalovou, která zemřela kolem roku 1865, měl dva syny. Byl to:
J a n II. (1849-1907), zednický mistr z Přáslavic.
F r a n t i š e k II. (1853-1934), zedník z Přáslavic

Po smrti Juliány pojal v roce 1867 za manželku A n n u II., rozenou Jančovu, dceru Matěje Janči a Terezie, roz.Kutrové, kteří vedli kovářství v Doloplazích. Anna se provdala ve věku 28 let, za tehdy již 54 letého, ale statného Františka I., o kterém je známo, že posledního potomka zplodil ve věku 70 let!
Z tohoto manželství, které trvalo přes 21 let až do Františkovy smrti, vzešli následující potomci:

Vn c e n c (1870-1938), zedník-pecař z Přáslavic
A n t o n í n (1872-1914), zedník z Kocourovce
A l o i s (1877-1933), zámečník z Přáslavic
S t a n i s l a v (1879-1907), holič a krejčí z Přáslavic
J e n o v e f a (1881-1911), tvarůžkářka z Daskabátu
J o s e f ( ? - ? ), klempíř z Přáslavic

František I. zemřel ve věku 75 let, údajně na sešlost věkem, jeho žena Anna II. se jako vdova dožila téměř 68 let(Carcioma Uteri).

Poznámka: Současníkem Františka I. byl v Přáslavicích žijící Josef Koš, který měl za ženu Marianu, roz.Malíčkovou a měli dceru Antonii. Tato se narodila v roce 1850, provdala se za podruha Josefa Koupana a zemřela ve věku 47 let na souchotiny v r.1897. Rodová spojitost s touto větví nebyla prokázána, je však v předcházejících generacích pravděpodobná a proto tyto pracně získané údaje uvádíme ve známost pro případné pozdější zpřesnění.



Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku